Martin Nawrath

Barbara: S Martinem se naše cesty křížily docela dlouho, než došlo na tuto spolupráci. Máme stejný výcvik facilitace skupinových procesů vycházející z procesově orientované psychoterapie, s obdivem jsem sledovala jeho facilitačnou práci třeba pro Kancelář architekta města Brna, kde se snažil o zapojování veřejnosti do rozhodovacích procesů týkajících se např. územního plánování apod. (pro mě prototyp meganáročné a velmi smysluplné práce), v publikaci Aktivismus udržitelně aneb Jak změnit svět a nezbláznit se z toho, kde je spoluautorem, jsem našla užitečnou inspiraci i pro svou práci třeba ve výboru ČSGT. Bylo mi léta jasné, že jednou na naši spolupráci dojde a jen číhala na správnou příležitost... a ta je tu!

Martin je facilitátor, terapeut, lektor a specialista na participaci veřejnosti v rozhodovacích procesech, zejména v kontextu ochrany životního prostředí. Pomáhá jednotlivcům, párům, organizacím i městům v podpoře snění, předcházení konfliktům, při vyjasňování názorů, porozumění emocím a hledání shody a zdrojů. Ve facilitaci, terapii, lektorování i psaní textů sleduje to podstatné. Podporuje to, co se chce samo ukázat. Vracet se směrem k cíli...

Čeho se potřebujeme držet? (přednáška)

Koncept udržitelného rozvoje byl v souvislosti s ochranou životního prostředí dlouhou dobu jakýmsi symbolem pro to, jak žít s akcentem na budoucnost, kde jsou zachovány, případně zlepšovány standardy našeho života. Tento typ rozvoje v zrcadle nejen krize klimatické přestává dávat smysl. Ukazuje se, že klíčová je otázka, co vlastně chceme udržet. Čeho se chceme držet, s čím udržovat vztah. A co to je vlastně rozvoj? Že stále něčeho přibývá, něco roste, zvětšuje se? A jak souvisí toto pojetí rozvoje s tolik oblíbeným pojmem osobního rozvoje či růstu? Jak v tom můžeme být sami? A spolu? Spolu s kým?