Naše hostky & hosté

Přednášky

Anotace postupně doplňujeme. 

Hana Vojtová 

Klinická psycholožka a psychoterapeutka se zaměřením na psychotraumatologii, EMDR trénerka a supervízorka (SR)
she/her


Premýšľam nad tým, čo budem hovoriť na fóre a moje nápady sa menia a vyvíjajú. Snívalo sa mi, že som si požičala všetky čísla feministického časopisu Aspekt, aby som si ich znovu prečítala, keď budem chystať svoj príspevok. Aspekt bol mojím prvým stretnutím s feminizmom, okolo roku 2000 na univerzite. Našla som v ňom jazyk, ktorý pomenúval, čo som pozorovala v sebe a okolo seba, ale pre čo som nemala koncepty. Bolo to objavné, oslobodzujúce, aj nesmierne smutné. Cítila som sa viac sebou, ale aj osamelejšia, vedomejšia, aj zraniteľnejšia. Predtým mlhavý dojem nespravodlivosti dostal oveľa jasnejšie kontúry. A vynorilo sa viac uvedomenia o násilí a o tom, ako hlboko je zakorenené v spoločnosti. Odvtedy sa hlásim k feminizmu, aj keď som si ho pre seba presnejšie nedefinovala. Je pre mňa hlavne emocionálnym náhľadom, nie postojom vystavaným z argumentov. Je cítenou perspektívou, cez ktorú vnímam vo svete javy súvisiace s tým, že ľudia majú rôzne rody. Táto téma je pre mňa dôležitá aj veľmi osobná. Som veľmi vďačná organizátorkám, že nás do nej pozývajú. Chcela by som hovoriť o tom, čo je moje, čo je pre mňa feministické, a čo sa nás dotýka. Ešte sa to len začína tvoriť, preto zatiaľ neviem k svojej prednáške povedať viac. 

Proč Hanka? 

S Hankou se známe dávno předtím, než jsme obě tušily, že se staneme psychoterapeutkami. Právě díky ní jsem se na gymnáziu dostala k feministické literatuře a vděčím jí za inspiraci i v mnoha dalších směrech. Pokud je pro mě někdo ztělesněním soucitnosti, kterou považuji za jeden z radikálních aktů feminismu, je to právě ona.

Tady je její příspěvek Chceme ne-vedieť? z prvních Vln – můžete se přesvědčit sami.

(Barbara)

Simona Hendrychová 

doktorská studentka a odborný pracovník Institut pro psychologický výzkum na FSS MU 

ona/on  they/them


 Cesty k osvobození a dekolonialitě v české psychologické 

a psychoterapeutické praxi 

"Položili*y jsme si někdy vážně otázku, jak vypadají psychosociální procesy z pohledu utlačovaných, a ne z pohledu utlačovatelů? Přemýšleli*y jsme o tom, jak se na pedagogickou psychologii dívat z pohledu negramotných, nebo jak se na pracovní psychologii dívat z pohledu nezaměstnaných, nebo jak se na klinickou psychologii dívat z pohledu marginalizovaných?", ptá se Ignácio Martín-Baró, zakladatel psychologie osvobození. Otázky jsou to velmi důležité a není jediný, kdo si je klade. Jak ale prakticky vnášet tuto perspektivu do naší psychologické či psychoterapeutické praxe? Co nám brání v implementaci takového přístupu? Příspěvek představí perspektivy současného dekoloniálního autorstva o systémových problémech mainstreamové psychologie / psychoterapie a možných cestách k sebeposílení (empowerment) a osvobození pro všechny. Součástí bude i reflexivní diskuze, která bude pokračovat další den ve formátu Open Space. 

Proč Simona? 

Že Simonu chceme na fóru, jsme věděly hned, jak jsme si přečetly její článek "Tohle nerozdýcháme: proč i česká psychologie potřebuje dekolonialitu". Oslovila nás v něm nejen odvaha otevírat nepohodlné otázky, ale především způsob, jak Simona propojuje osobní zkušenost, akademickou fundovanost, citlivost a kritickou reflexi. Právě pro setkávání, průnik a dialog těchto kvalit chceme na Vlnách vytvářet podmínky. 

Lenka Pavuková Rušarová

klinická psycholožka a psychoterapeutka, věnuje se individuální, párové i sexterapii (SR)

she/her

Feminismus v posteli

"Nízke libido", "frigidita", "komplikovaná" sexualita - takto bývajú ženy často popisované svojimi partnermi, odbornou verejnosťou aj samy sebou.

Podpisujú sa na tom stáročia kultúrnych nánosov, kde ženám bola pripisovaná a velebená pasivita, cudnosť a nedostupnosť.

Psychoterapeutická práca so sexualitou preto potrebuje zohľadňovať nielen individuálnu a vzťahovú dynamiku, ale aj spoločenský, politický a mocenský kontext.

V príspevku sa budem venovať tomu, ako v psychoterapii pracovať s témami, ktoré sú prienikom individuálneho a spoločenského. Budem sa venovať otázke, nakoľko sú sexuálne ťažkosti individuálnou dysfunkciou, reakciou na vzťahové podmienky, na mocenskú nerovnosť či na spoločenské očakávania. Dotknem sa tém ako: rozdiel v dosahovaní orgazmu (orgasm gap), sexuálne zahanbovanie (slut shaming), túžba a vzrušenie, sexuálne práva verzus sexuálny nárok, (sexuálny) súhlas. 

Proč Lenka?

Na Vlnách 1 měla Lenka přednášku "Kolik rodů se vejde na špičku jehly – pohled na transrodovost a jiné identity jako na emancipaci odlišnosti" a už tehdy jsem si nadšeně říkala, že je to velmi feministická optika. Těším se, že tentokrát budeme společně hledat způsoby, jak o sexualitě přemýšlet citlivěji, komplexněji a s větším zohledněním mocenských a kulturních souvislostí – ne jazykem individuálních deficitů, ale v její rozmanitosti a širším kontextu. 


Open Space

Většina témat vznikne přímo na místě. Pokud ale už teď víte, že chcete přinést určité téma, neváhejte jej přihlásit ZDE

Simona Hendrychová

ona/on | they/them

"Napomáhám svému klientstvu v opravdovém osvobození od systémových nerovností a oprese?"


Diskuze naváže na mou přednášku o praktickém vytváření cest ze systematických nerovností k osvobození v psychologické / psychoterapeutické praxi. Budeme se snažit vytvořit prostor pro sdílení pochybností, frustrace ale i radosti, které zažíváme, když reflektujeme dopady naší práce. Pro zájemce*kyně o teoretické zakotvení v dekoloniální psychologii osvobození se doporučuji seznámit předem s článkem: 

Bryant, T. (2024). Lessons from decolonial and liberation psychologies for the field of trauma psychology. American Psychologist, 79(5), 683–696, https://doi.org/10.1037/amp0001393

Pro inspiraci si můžete také projít Instagram účet @pat.radical.therapist

Václav Mikolášek 


Solidarita, přátelství, komunita – pokus o revizi psychoterapeutického vztahu

V tomto Open Space se společně pokusíme nově promyslet vztah mezi terapeutem a klientem. Budeme hledat takové pojetí terapeutického vztahu, které dokáže integrovat poznatky feministické perspektivy a zároveň je přenést z roviny společenské analýzy do roviny žitého setkání mezi dvěma lidmi.

Výchozím bodem našeho hledání bude myšlenka, že přátelství – se svými aspekty reciprocity, rovnosti, solidarity a komunity – může být inspirativním modelem pro terapeutický vztah, aniž by tím rušilo jeho profesní hranice. Přátelství lze zároveň chápat jako podvratný akt vůči vztahům založeným na hierarchii, funkci a nedůvěře. Jaké nároky by takové pojetí kladlo na terapeuta i klienta – na jejich schopnost unést odlišnost, překonávat nedorozumění a společně čelit osobním i systémovým překážkám?